K dotváření vůle obce starostou při sjednání smluvní pokuty

Ústavní soud se svým nálezem I. ÚS 2574/14 ze dne 25. 8. 2015 znovu vyjádřil k míře, v níž je starosta obce oprávněn dotvářet vůli obce, jíž je představitelem.

V dané věci se jednalo o město Frenštát pod Radhoštěm, které jakožto prodávající uzavřelo kupní smlouvu s třetími osobami jako kupujícími. Předmětem koupě byl soubor pozemků, přičemž o podstatných náležitostech smlouvy, (určení pozemků a kupní ceně) v souladu se zákonem rozhodlo zastupitelstvo města. Další podmínky smlouvy přenechalo zastupitelstvo k určení radě města; ta však již o dalších podmínkách nijak nerozhodla a došlo k uzavření smlouvy starostou.

Prodej pozemků byl prováděn za účelem výstavby polyfunkčních domů.  Součásti smlouvy bylo také ujednání o smluvní pokutě ve výši 1.000.000,- Kč za každý vymezený nesplněný závazek, kdy tato byla sjednána výlučně pro případ porušení smlouvy kupujícími. Kupující po realizaci prodeje nesplnili jeden ze svých závazků a byli tak městem vyzváni k úhradě smluvní pokuty. Smluvní pokutu neuhradili a město Frenštát pod Radhoštěm podalo v dané věci žalobu na zaplacení smluvní pokuty.

Město Frenštát pod Radhoštěm bylo se svou žalobou neúspěšné jak u soudu prvého stupně, tak soudu stupně druhého a posléze rovněž i u dovolacího soudu. Jako důvod neúspěšnosti žaloby soudy uvedly zejména, že vůle sjednat smluvní pokutu nebyla projevem vůle města Frenštát pod Radhoštěm, ale výlučně vůle starosty města. Soudy konstatovaly, že oprávnění vytvářet vůli obce (města) je rozděleno mezi radu obce a zastupitelstvo obce, nepřísluší však v daném případě starostovi; starosta je danou vůli pouze oprávněn projevit, vystupovat za obec navenek.

Vzhledem k tomuto závěru všechny tři obecné soudy konstatovaly, sjednáním smluvní pokuty starosta překročil svá oprávnění a tato ujednání jsou tak neplatná pro rozpor se zákonem.

Ústavní soud věc posuzoval na základě ústavní  stížnosti města a konstatoval, že bylo porušeno právo města Frenštát pod Radhoštěm na samosprávu a na spravedlivý proces. Ústavní soud navázal na svou předchozí judikaturu, nález II. ÚS 87/04, v němž konstatoval, že starosta sice nemůže sám vytvářet vůli obce, avšak tam, kde již vůle obce vytvořena byla, mu nelze upřít právo, aby v intencích projevené vůle jednal.

V daném případě Ústavní soud shledal, že zastupitelstvo města řádně rozhodlo o prodeji určených pozemků, kupní ceně a vyjádřilo také účel prodeje pozemků, tj. výstavba polyfunkčních domů na těchto pozemcích. Ústavní soud udává, že takto je vytvořena vůle města, která dále nebyla nijak specifikována radou města, a „je přitom stěží představitelné, že by zastupitelstvo obce či rada obce zamýšlely uzavřít „holou“ kupní smlouvu, obsahující toliko podstatné náležitosti a žádné další ujednání. Naopak nebylo nijak v rozporu s vůlí vyjádřenou zastupitelstvem obce, pokud byla do vlastní smlouvy zahrnuta další zajišťovací ujednání ve prospěch obce(…)“. Pokud tedy jde o dotváření vůle obce starostou (byť zde je realističtější očekávat, že danou podoby smlouvy včetně jejího zajištění formulovali zejména příslušní úředníci města), lze tedy dle Ústavního soudu za jistých okolností připustit, aby dotvoření smlouvu o podrobnosti vycházelo z osoby starosty a z jeho vyjednání obsahu smlouvy s protistranou.

Ústavní soud zdůrazňuje, že daný případ se týká výhradně sjednání smluvní pokuty starostou ve prospěch obce (města), kdy smluvní pokuta utvrzuje povinnost druhé smluvní strany. V opačném případě , tj. v případě smluvní pokuty sjednané v neprospěch obce na základě excesu starosty bez rozhodnutí zastupitelstva či rady obce, Ústavní soud již dříve judikoval v nálezu IV. ÚS 576/2000 že takto sjednaná smluvní pokuta není sjednána platně, přičemž Ústavní soud vyšel z hledání účelu ustanovení týkajících se pravomoci starosty, tj. zejména zájmu na ochraně majetku obce před neodpovědným konáním jednotlivce.

Je samozřejmě otázkou, jak se dále bude věc samotná vyvíjet před soudem prvého stupně, když je nepochybné, že žalovaní (kupující z dané kupní smlouvy) jistě uplatní i další v úvahu připadající námitky ve věci.